Syn.: Pectanisia phyteuma (L.) Raf., Reseda litigiosa Sennen et Pau, Reseda aragonensis Loscos et J. Pardo
Čeleď: Resedaceae Martinov – rýtovité
Rozšíření: Středozemí a jih střední Evropy, na východ až po Kavkaz. Byl zavlečen do Severní Ameriky, na jihovýchod Austrálie a do Chile. U nás se vyskytuje vzácně jen ve středních Čechách (okolí Slaného a Velvar) a na jižní Moravě (Pavlovské kopce a okolí Hustopečí), na Slovensku v jižní části státu.
Ekologie: Roste na kamenitých stráních, polích a pastvinách, na náspech, ve starých vinohradech, v pásmu nížin až pahorkatin. Kvete od dubna do září.
Popis: Jedno- až dvouletá bylina, 10–20(–30) cm vysoká, lodyha poléhavá až vystoupavá, většinou větvená, ale i nevětvená, listy celistvé nebo s 1(–2) úkrojky na každé straně, kopisťovité až úzce obvejčité, dolní řapíkaté, horní přisedlé. Květy v řídkém hroznu, který je 4–8 cm dlouhý, kališních i korunních lístků 6, kališní lístky se za plodu zvětšují, horní a postranní korunní lístky jsou 3sečné, dolní korunní lístky obvykle nečleněné, bílé, tyčinek je 15–20, jejich nitky jsou kyjovitě ztloustlé, prašníky jsou žluté. Plodem je nicí obvejcovitá tobolka, 3hranná, na vrcholu se 3 růžky.
Ohrožení a ochrana: V Česku patří rýt velkokališný mezi kriticky ohrožené druhy (C1t), ve stejné kategorii je chráněn také zákonem (§1). Na Slovensku je hodnocen jako druh ohrožený (EN) a je zde také chráněn zákonem.
Využití: V jižní Evropě byl v minulosti rýt velkokališný pěstován jako léčivá bylina i jako zelenina. V roce 1832 byl vysazen na poli i v Oderských vrších u Jindřichova (okres Přerov), údajně zde přežíval ještě v roce 1836 (Schlosser).
Poznámka: Druh je dosti variabilní. Rostliny z Mediteránu mají většinou alespoň některé listy 3laločné až 3dílné (na našich fotografiích), jsou zařazovány k varietě R. p. var. phyteuma. Exempláře z našeho území mají většinou listy celistvé a jsou přiřazovány k varietě R. p. var. integrifolia.
Fotografováno dne 18. 4. 2008 (Itálie, Gargano, Valle Carbonara)